Osada
Roudná leží v krásném údolí říčky Novohradky lemovaném
pískovcovými skalami, kam vede úzká silnice z Nových Hradů,
která zde končí. Od zámku v Nových Hradech je osada vzdálena
asi 2 km. Osada patří do chráněného území Toulovcovy Maštale.
Název je odvozen od rud, podle nichž je pojmenován i ptotok.
Historie
Na
svahu ve směru na Dudychov jsou znát uměle vytvořené valy,
které chránily původní pravěké sídliště, z něhož se vyvinulo
ve středověku hradiště. První nepřímá zmínka o "Roudné"
pochází z roku 1167, kdy je v klášterní istině litomyšlských
premonstrátů údaj o železné rudě pocházející ze čtyřech
hamrů. Ruda se sbírala na polích a v údolích říčky (dnes
Novohradky) v Rudné-Roudné u Nových Hradů. Asi od počátku
14. století zde při říčce nazvané "Roudenka"
vznikla středověká osada, která patřila až do roku 1850
pod panství Nové Hrady. Nejstarší zprávy o Božím Domu
(Nové Hrady) patřícím klášteru v Podlažicích, jsou z roku
1293, kdy se připomíná Slavibor z Božího Domu. V roce
1347 patřila ves Boží Dům pod biskupství Litomyšl. V roce
1398 přešel Boží Dům opět do majetku kláštera Podlažice,
který byl v květnu 1421 vypálen husity. V roce 1436 král
Zikmund zapsal Podlažice na 6 let Janu Pardubisovi z Vratkova.
V roce 1460 získal panství podlažické a novohradské Zdeněk
Kostka z Postupic. Od roku 1468 byl majitelem Zdeňkům
bratr Albrecht Kostka, 1499 Bohuš Kostka, 1516 Vilém Kostka,
1518 Bohuš Kostka, 1557 zemřel Bohuš a panství připadlo
královské koruně. Roku 1559 král postoupil novohradské
panství Janu Žateckému z Vejkrštorfu, 1561 byl majitelem
Vojtěch Žatecký, 1563 Anna Žatecká, 1580 král postoupil
panství Mikuláši z Lobkovic, roku 1588 je vlastnil Ladislav
z Lobkovic, 1594 Mikuláš z Lobkovic, 1599 Mikulášova sestra
Anna, 1604 dědil Annin manžel Pavel Sixt z Trautsonu,
kníže Tyrolský. Od roku 1620 byl majitelem Jan Trautson,
roku 1750 Josef Trautson prodal panství hraběnce Anně
Barboře, vdově po Janovi Ludvíkovi Harbuvalovi Chamaré.
Od roku 1773 byl majitelem její syn Jan Antonín Harbuval,
1808 vdova Marie Anna, 1826 Jan Ludvík Harbuval, 1872
Jan Antonín Harbuval, 1903 Leonard Harbuval, který zámek
a velkostatek prodal Štěpánu Bergerovi. Od roku 1850 se
stala obec Nové Hrady, kam větší část osady Roudná spadala,
samostatnou obcí v rámci okresu Vysoké Mýto. Od roku 1960
je obec součástí okresu Chrudim. Menší část osady Roudná
- 4 čísla - patřila a patří pod obec Nová Ves a tím pod
okres Litomyšl a od roku 1960 pod okres Svitavy. Od roku
2007 podléhají Nové Hrady pod stavební úřad a památkový
úřad města Vysokého Mýta v okrese Ústí nad Orlicí.
Památky
V
osadě roudná nestojí žádný kříž, zvonička a ani žádný
chráněný objekt. Zemědělství: Zdejší obyvatelstvo se živilo
převážně zemědělstvím, bylo zde asi 15 zemědělských usedlostí
s menší výměrou do 4 ha. Většina obyvatel si musel na
živobytí přivydělávat, muži v lese nebo lomech, ženy vyšívaly
a tkaly. Po roce 1955 zde již nikdo nehospodařil, a tak
zde žádné zemědělské družstvo nevzniklo. Většina luk a
přilehlých prostor je v majetku chatařů a chalupářů. V
roce 2007 je údolí Novohradky v roudné využívané především
k rekreačním účelům.
Průmysl
V
Roudné byl otevřen počátkem 20.století porfyrový lom,
který provozoval Okresní úřad ve Vysokém Mýtě. Těžila
se žula, která se v drtičce upravovala na štěrk pro podklad
silnic a železničních spodků. V době druhé světové války
zde bylo i pracoviště pro nuceně nasazené. V provozu byl
také lom na pískovec, dnes v místě chaty pana Kučery a
Huráně naproti koupališti. V tomto lomě pracoval majitel,
který pocházel z Jarošova. Sám postavil v letech 1946-1947
z těžkých pískovcových kvádrů most přes říčku Novohradku
v Roudné, který je funkční i v roce 2007.
Události
V
osadě byla zavedena elektřina v roce 1949. Vodovod zde
chybí, ačkoli zde je hlavní rezervoár a zdroj pitné vody
pro Proseč a Skuteč. Není ani kanalazizace, osvětlení
a plyn. Největší událostí pro osadu bylo postavení koupaliště.
V roce 1925 Okrašlovací společk Nové Hrady na potoce Roudenka,
dnes Novohradka, vytvořil na brodu hráz, takže vznikl
malý rybníček na přilohlé louce. V letech 1939-1941 na
tomto místě vybudoval Sokol Nové Hrady novou dřevěnou
budovu koupaliště a bazén z pískovcových bloků. V roce
1958 povodeň budovu zničila. Nová zděná budova byla postavena
spolu s bazénem rozměrů 50x18 a 10x18 z pískovce a žuly
v roce 1967.
Statistika
V
roce 1890 měla osada 84 obyvatel a 15 domů. V roce 2007
zde žije 17 obyvatel - rodiny Klátova, Bakešova, Podroužkova
a pan Josef Konývka
Po
souhlasu autora čerpáno z knihy: Města a obce Vysokomýtska,
autor Dr. Augustin Andrle, ISBN 80-902996-2-8
